Polární expedice

Polární expedice v Ondřejově

Malé děti mají mnoho snů. Chtějí se stát kosmonauty, rytíři ze slavných pověstí, kapitánem ponorky po vzoru Julese Verna anebo polárníky, kteří v extremních mrazech cestují pouze se svými psi skrze antarktické či arktické pláně. Mnohé z toho je jen těžko splnitelné, ale s trochou odhodlanosti se dá lecos splnit i v našich českých zeměpisných šířkách.

V zimě roku 2010 byla všechna pole bílá, vládly třeskuté mrazy a na obloze nebyl jediný mrak. V hlavě mého kamaráda se tehdy zrodil nápad, že bychom po vzoru polárníka Sheckeltona (ten navzdory hrůznému osudu přežil výpravu na jižní pól) uspořádali polární výpravu. Neměli jsme sice s sebou žádné psí spřežení ani pušky na tuleně, ale ostatní vybavení plně odpovídalo takové výpravě. Vybaveni backcountryovými lyžemi, postroji pro tažení saní, stany, péřovkami, spacáky a plnými termoskami horkého čaje, jsme se ve čtyřech vydali na pole a lány v okolí Ondřejova u Prahy. Lokalita nebyla vybrána náhodně, pro její blízkost ku Praze byla všemi velmi snadno dostupná a jsou zde opravdu rozsáhlé pláně, krásná příroda a dostatečně polární klid. Mrazy okolo -16 °C s sebou nesou mnohá specifika. K jídlu si nemůžete vzít žádné ovoce či zeleninu, ani pečivo, ale osvědčil se suchý perník bez náplně, tatranky, müsli anebo kus špeku a čokoláda. Na rozehřátí samozřejmě nesmí chybět placatice s dobrou pálenkou, v našem případě 80% rum.

Naše cesta začala v sobotu dopoledne za krásných -6 °C. Po dvojicích jsme se uvázali do pružných postrojů a za sebe navlekli expediční saně s nákladem. Jedny vážily přibližně 30 kg. Přes centrum Ondřejova a desítky udivených pohledů kolemjdoucích se dostáváme za město, kde si nandaváme běžky a pomalu se vzdalujeme civilizaci. Ten den jsem měl na sobě lyže po celých patnácti letech a běžky vůbec poprvé, takže začátky byly plné pádů za účelem brzdění a odřenin způsobených nájezdy naložených saní, které se mě neustále snažily předjíždět. Kamarádka v zápřahu na tom byla obdobně, takže na nás musel být vážně zajímavý pohled Druhá dvojice byla už zkušená, tak měli alespoň o zábavu postaráno. Po pár hodinách trápení jsme si ovládání podmanili a zlehka tak stačili vůdcům výpravy.

Po celodenním zápřahu, během kterého jsme bez potkání jediného živáčka urazili kolem 15 km, jsme se hladoví a upocení rozhodli rozdělat tábor. Najít místo pro stany nebyl, vzhledem k množství sněhu, žádný problém, stačí jej trochu uválet a rovinka je na světě. Ulamováním starých suchých větví získáváme trochu paliva na oheň a hlavně kýžené a všemi očekávané teplo. Do ešusu sbíráme sníh, který na ohni přeměňujeme v horký čaj. Při -15 °C jdeme spát. Navlečení do vlněného oblečení se soukáme do spacáků a doufáme, že se vyspíme a noc přežijeme.

Ráno přišlo velmi rychle, slunce se dere skrz bílý na kost zmrzlý stan, který měl ještě včera zelenou barvu. S promrzlým pozadím zjišťuji, že nechávat boty venku mimo stan nebyl ten nejlepší nápad. Vylézám ze stanu a jdu se podívat do saní na teploměr, -19 °C! Přežil jsem svou první polární noc a to pouhých 30 km od hlavního města!

Nebojte se jít dobrodružství vstříc a vydejte se za svými sny! Na zimu se velmi rychle zvyknete a s patřičným vybavením se nemusíte obávat žádných komplikací. Jen na GPS a telefony v takovýchto mrazech rovnou zapomeňte.

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (Doposud nehlasováno)
Loading...Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

five − five =

     Znovu načíst kód

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>